Magické slovo “výzva”
Jak zhodnotit, kdy je pro nás přínosem, a kdy nás může stresovat?
“Jindro, mám toho prostě nějak hodně, nezvládám to.” Takto začalo jedno z mých posledních sezení. Velmi mě baví mladí lidé, kteří zastávají významné pozice ve firmách. Obchodní ředitel, který seděl naproti mně, byl jeden z nich. Z mého pohledu to bývají úžasní lidé. Jedna z věcí, která mě na nich mimořádně fascinuje, je jejich síla a chuť jít vstříc novým věcem a novým zkušenostem. To, co je často spojuje a slovo, které se dnes v takové souvislosti tolik používá, je slovo výzva.
Na jedné straně hodno obdivu, na straně druhé můj prst píše ve vzduchu velký vykřičník. Je totiž nadmíru důležité dostat do rovnováhy nové výzvy s našimi reálnými možnostmi. Když to neuděláme, riskujeme. Nabízelo by se možná, že je to téma pro jednotlivce. Vnitřně ale budu doufat, že personální útvary jej mají na stole každý den.
Ale zpátky k mladému řediteli. Začali jsme pátrat. První věcí bylo zhodnocení aktuálních možností a zodpovězení si následujících otázek:
1. Mám dovednost? – Tj. znám to, umím to, zvládnu to sám, mám kompetence, znalosti apod.?
2. Mám chtíč ? – Tj chci to udělat? Baví mě to, líbí se mi to, motivuje mě to, něco mi to přináší apod.?
3. Mám čas? – Mám prostor, mám čas, mohu se tomu vědomě věnovat, může být moje pozornost zaměřena právě k tomuto?
4. Mám sebedůvěru? – Věřím si, že toto mohu udělat, nemám sebehodnotové bariéry, jsou moje sebepřesvědčení s tímto v souladu? Tento bod je extrémně důležitý.
Pokud je konkrétní výzva “pro nás”, na tyto čtyři otázky bychom si měli být schopni pozitivně odpovědět. Co ale dělat, když nám něco z toho chybí?
1. Když chybí D – dovednosti, znalosti. Cílem v tomto bodě je jejich osvojení. Doučit, naučit, osvojit si.V případě, že tento bod přehlédneme nebo ho mýlně vyhodnotíme, čeká nás pravděpodobně v budoucnu vyhoření.
2. Když chybí CH – chuť, motiv radost. V tomto případě je zajímé prozkoumat, jak to máme v životě s motivací, jaké vyznáváme v životě hodnoty, cíle, jaká jsou naše předsevzetí. Někdy se nám může stát, že nechytneme za pačesy životní šanci jen proto, že nosíme nějaké přesvědčení, které nám v tom brání. A ještě k tomu pak můžeme zjistit, že není vůbec naše, ale paní učitelky ze základní školy, kterou jsme zbožňovali.
Sami si asi dokážeme představit, jak by mohla vypadat práce, která nás nebaví.
3. Když chybí čas Č – častým a obvyklým postupem je revize pracovního místa. V případě, že se jedná o vedoucí pozici, zvažujeme například delegování činností. S nedostatkem času může souviset i stres, vyhoření apod.
4. Když chybí S – sebevědomí. Tady se nabízí práce s osobnostním rozvojem. Práce na zvědomování sebe sama. Práce se zvyšováním zvědomování si sebe sama, tedy jednoduše – se zvyšováním sebevědomí.
Samozřejmě se může stát, že nám toho chybí více. V takovém případě je ale nasnadě pojmout řešení komplexněji.
S mladým ředitelem jsme posupně jsme probrali všechny body a společně našli to klíčové téma, kterému jsme se začali věnovat důkladněji. Překážkou k přijímání nových úkolů nebyl nedostatek sebevědomí, dovedností ani chuti či motuvů je vykonávat. Byl jím nedostatek času, respektive špatné zacházení s ním. V jeh konkrétním případě pak delegování úkolů na další kolegy. To je ostatně problém, který řeší mnoho lidí ve vedoucích pozicích a kterému se budu věnovat v jednom s dalších příspěvků.