8. září jsem měla milou příležitost přednášet na konferenci pro majitele e-shopů a jiné e-commerce profesionály – Shopcampu. Tématem byl networking a jako u kteréhokoliv jiného tématu jsem chtěla jít do podstaty – otázky proč, která vede ke zvědomění našich akcí.

Jak je důležité proč v networkingu

Toto téma jsem nevybrala náhodně. Dnes je, možná nejen pro mě, výjimečný den. Když se podíváme kolem sebe, máme možnost vidět mnoho zajímavých tváří. Některé už jsou nám povědomé či blízké, některé neznámé.  Současně si můžeme uvědomit i možnosti. Máme zřejmě před sebou v době přestávek a obědové pauzy určité možnosti – myslím tím možnosti seznámení či utužení nebo udržení našich vzájemných vztahů.

Přípravu na téma proč v networkingu jsem měla naplánovanou na sobotu. Chtěla jsem si v klidu sednout, uvařit si svůj oblíbený čaj a popřemýšlet, na co bych se chtěla v této přednášce zaměřit. Chvíli jsem seděla, rozhlížela se ze svého už dobře vysezeného křesla a pak jsem přistoupila ke skříni s oblečením. Otevřela jsem ji a vyházela jsem z ní všechno oblečení. Košile, sukně, saka, všechno šlo ven. Když byla skříň prázdná, podívala jsem se na zem, kde ležely kupy věcí, a řekla jsem si. Ted chci oddělit potřebné od nepotřebného, chtěné od nechtěného a hlavně vytřídit staré, no to přece proto, abych měla záminku si koupit nové.

Zvedla jsem ze země každý kousek oděvu. Dala jsem si ho před sebe, dívala jsem se na něj a rozhodovala jsem se, jestli si ho chci, ve skříni nechat. Proč ano a proč ne. Čím je pro mě právě tento kousek důležitý. Strávila jsem tak celý den. Když jsem byla hotová, sedla jsem si zpátky do křesla a s uspokojením se dívala do skříně.

Když jsem si prohlížela svoji skříň, došla jsem, pro mě, k mnoha zajímavým zjištěním. Každá věc, která ve skříni byla, měla důvod, proč tam je. Uvědomila jsem si, že smysl je jedna z nejzásadnějších hodnot v mém životě.  Dalším zjištěním pro mě bylo, že většina mých věcí je jednobarevná. Ano, jednoduchost je pro mě také velmi důležitá a snažím se ji nacházet i ve velmi komplikovaných věcech. Při zjištění, že mnoho mých věcí má nežehlivou úpravu už jsem se začala smát. Ano, jsem od přírody líná, a proto hledám efektivní a úsporné řešení snad ve všem, co mi přijde pod ruku. Dalším poznatkem pro mě bylo, že mám věci srovnané podle barev. Ne opravdu netrpím žádnou poruchou, jen mám prostě ráda systém. Vytváří mi pocit bezpečí.

Při pohledu na mou skříň jsem dostala odpověď na, pro mě, asi nejzásadnější otázku celého networkingu. Co potřebuji vědět o sobě, než k někomu přistoupím? No přece, kdo jsem, co dělám a co je pro mě důležité.

Jsem Jindra, korporátní, firemní a osobní kouč. Přicházím hledat proč. Mám totiž ráda jednoduchá, logická, smysluplná a úsporná řešení.

Jak to máte vy? Zkuste si prosím každý teď v tuto chvíli vzít papír a tužku. Napište si prosím odpovědi na otázky. Kdo jsem, co dělám a co je pro mě pracovně důležité? Dejme si na to dvě minuty. Vím, že to je na tak zásadní otázky celkem málo, ale můžeme se o to alespoň pokusit.

Proč máte na sobě právě modré tričko a proč s úsměvem a s hlavou nakloněnou mírně doprava či doleva – míříte právě k tomuto člověku?

Spousta otázek. Odpovědi najdete v sobě. Jediné, co k tomu potřebujete je, se ptát a pracovat sami se sebou. Proč? No přeci proto, že otázkami sami k sobě zvyšujeme své vědomí o sobě samých. Víte, co tím myslím? No přeci sebevědomí. Zkusme si každý sám za sebe odpovědět, jestli je v kontaktu s druhými důležité, či nikoliv.

Zkusíme se nyní podívat, jaké to je, navázat první kontakt.

Navázání kontaktu

Znáte ten pocit, když se chcete s někým seznámit a zároveň nějak nedokáže udělat ten první krok?

Jako by nám v tom něco bránilo. Zkusme se vrátit na chviličku v čase a vzpomenout se na naše první kroky v seznamování s druhým pohlavím. Vzpomínáte si? Jaké to bude, když ji oslovím?  Odmítne mě? Co si o mě řekne? Když ji řeknu, že jsem se zamiloval, nevysměje se mi?

Přesně toto jsou bariéry, strachy, které nám brání v navazování nových kontaktů.

  • Strach z odmítnutí
  • Strach z vyvolání špatného dojmu
  • Strach z toho, že nejsem dost dobrý
  • Strach ze zraněných citů, ublížení
  • Strach z našeho zneužití druhými – tento strach bych vám ráda vysvětlila. Jedna moje klientka, pracuje jako zubní lékařka, se mi svěřila se strachem, který prožívá. Řekla mi: Vždycky, když se seznamuju s někým novým a on se zeptá, co dělám, řeknu mu raději, že pracuju v kanceláři. Bojím se totiž, že by po mně chtěl, aby se mu na místě podívala na zuby.

Spousta strachu. Kde vznikly? Proč tam jsou? A proč je pro nás tak důležité být přijímaný, dost dobrý a podobně? Jediné, co k tomu potřebujete je, se ptát a pracovat sami se sebou.

Je potřeba si uvědomit, že je velmi pravděpodobné, že tak, jak to vnímáme my, to vnímá i ten, kdo je na druhé straně. Zkusme se společně zamyslet, jak tomu druhému zjednodušit tu cestu k nám.

Napadají mě dvě slova. Zajímavý a bezpečný. Tedy, neměj strach z odmítnutí, jsi pro mě dost dobrý, nezraním tě, nezneužiju a ještě k tomu tě se mnou čeká dobrodružství.

Samozřejmě se v tuto chvíli nabízí otázka. Můžeme tomu nějak pomoci? Když se nad tím zamýšlím, jsou pro nás důležité dvě věci. To co vidíme a to, co  slyšíme. Při prvním kontaktu pravděpodobně vidíme dříve, než slyšíme.  Zaměřme se tedy na dvě věci. Dovolím si to nazvat moderně –  Neverbální a verbální komunikace.

Pojďme se nejdříve podívat na neverbální komunikaci.

Znamená to, že i tělem můžeme dát druhému najevo, že jsme přátelé, ne nepřátelé. Sami si určitě už dokážete představit, že pokud budete stát s rozkročenýma nohama, rukama v bok, budete mít přivřené oči, mračit se a sjíždět pohledem druhé, asi moc komunikovat s ostatními nebudete. Možná by bylo zajímavé se na chviličku pozorovat. Co vlastně dělám?  A proč to dělám právě takto? Co tím, jak stojím, jak dávám ruce, co tím chci vlastně ostatním sdělit. Mým cílem dnes není mít přednášku o tomto tématu, mým cílem je jen vás navést, na možná zajímavé místo k prozkoumání.

Verbální komunikace je pro nás stejně důležitá, možná i důležitější. Přemýšlela jsem, co je v tuto chvíli podporující a co nikoliv. Přemýšlela jsem dlouze. Rozhodla jsem se podělit se s vámi s mým pohledem, s mou zkušeností. Tento pohled, zkušenost jsem získávala roky mého života. Života v mnoha rolích. Roli dcery, matky, přítelkyně, partnerky, krizové manažerky, koučky, mediátorky, facilitátorky, vyjednavačky a určitě dalších.

Láska, úcta, respekt a moc, myslím tím moc jako opak bezmoci.

Čtyři pilíře, díky kterým jsem dokázala dosud žít, pro mě, šťastný život. Mediací dovést do dohody předem ztracené kauzy, vyjednat předem nevyjednatelné a obnovit firmy, které už se i smířily s tím, že ukončí své podnikání.

S láskou, úctou, respektem k sobě a druhým a zároveň s vědomím si své moci jako opak bezmoci a moci druhých. Když se na to podívám, zní to velmi jednoduše. Nepřišly hned, zdaleka. Víte, co nejvíce mi stálo v cestě v mém životě? V cestě za mými předsevzetími, cíli a kariérou? No přece já sama. Moje ego. Moje potřeba ukázat, že jsem dost dobrá. Víte, řeknu vám, dlouho mi například trvalo, než jsem si uvědomila jednu pro mě důležitou věc. A to, že pokud mám já pravdu, tak ten druhý se mýlí. Otázkou pro mě ale pak zůstávalo, jak se ten druhý cítí.  Ale, znáte to, když výhra je tak moc sladká.  Nicméně, posledním pilířem, který jsem si osvojila je moc. Pamatuju si jako dnes, jak pro mě bylo tak nové, že můžu jít za svým, prosadit o co usiluju.

Co je ale pointem toho, co vám tím chci ukázat. Jak moc si stojíte v cestě sami? Prosím, zkuste si teď na papír napsat. S kým máte dnes naplánovanou schůzku. Hlavně, prosím, napište si jaký je váš cíl schůzky. Proč se s tím druhým chcete potkat. Jaké máte očekávání? A co se domníváte, že očekává ten druhý od vás? Ano, vím, mnoho otázek. Prosím, dejme si opět 2 minuty, zkusme to.

Je možné, že odpovědi vám půjdou hladce, když si tyto otázky budete pokládat častěji. Jediné, co k tomu potřebujete je, se ptát a pracovat sami se sebou.

Udržování vztahů

Vrátím se teď na okamžik k mému šatníku. Všimla jsem si, že některé kousky mého oděvu, které nosím často, nebo jsou pro mě pohodlné, takže si je s radostí beru na celý den do práce, mám uloženy co nejvíce na dosah, většinou nahoře nebo vepředu skříně. Dále jsem si všimla, že některé, pro mě drahé kousky třídím na ruční praní a ostatní hodím do koše s prádlem a věřím, že se mi podaří je nezaprat. Máte to také tak?

Blízkost, frekvence, délka a péče. Čtyři pro mě nejzásadnější faktory ve skříni. Uvědomila jsem si, že tyto čtyři faktory jsou vlastně i pro mě nejdůležitějšími pro udržování vztahů.

Uvědomila jsem si, že i s mým oblečením, si tvořím vztah. Nerada bych teď postavila na jednu úroveň vztah k lidem a oděvům, nicméně, uviděla jsme v tom určité spojitosti, o které se teď snažím s vámi podělit.

Blízkost, frekvence, délka a péče. Pojďme se podívat, co tyto slova vlastně znamenají

Blízkost, dostupnost, chcete-li, vzdálenost je obecně brán jako zásadní faktor, rozhodující pro rozvoj vztahu, tedy pobývání na stejném místě. Věřím tomu, sama si to uvědomuju velmi silně, když usedám ke skype a snažím se spojit se svými dětmi, které obě žijí na Islandu a snažím se tak zmenšit tu dálku a zmírnit tu bolest odloučení. Toužím po kvalitním vztahu s nimi a proto se snažím je mít alespoň tímto způsobem nablízku.

Frekvencí myslím častost, s jakou se s druhými setkávám

Délkou, kolik času jim věnuji. Všimli jste si taky, že čím častěji někoho vidíte, tím méně času s ním strávíte? Asi proto jsou ty pravidelné páteční pivka či kafíčka s přáteli celkem krátké, ve srovnání se  srazy po 30 letech od maturity, které bývají tak časově náročné.

Posledním faktorem je pro mě péče. Své cenné kousky oblečení přepírám s jemností a péčí v ruce, tak podobně se snažím pečovat i o své vztahy. Věřím, že mé věci se snaží, abych se cítila dobře. Dopřát druhým aby se s námi cítili dobře, popřípadě, aby mohli mít v naší přítomnosti ze sebe dobrý pocit, je dle mého alfou a omegou celého tématu udržování přátelství.

Categories: Přednášky

0 thoughts on “Přednáška – Jak je důležité proč v networkingu”

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *