Ten den jsem očekávala několik klientů, nicméně jeden z nich byl pro mě něčím vyjíměčný. Zastával pozici výrobního ředitele, nacož se mi zdál příliš mladý. Čím častěji jsme se ale potkávali, tím více mě přesvědčoval o tom, že je to člověk osobnostně velmi vyzrálý. Učící se, pokorný, upřímný, silný a s velkým potenciálem. Někdy navrhnul své vlastní téma, jindy jsme pokračovali v plánu osobnostního rozvoje, který jsme si společně stanovili. Když vešel ten den dveřmi,
Month: Únor 2018
To odpoledne jsem si otevřela osobní kartu klientky a začetla se do mých zápisků z posledních sezení. Dělám to tak vždy, abych byla na naše sezení připravena. Dnes jsme pracovali přes Skype. Když jsem ji uviděla, jak mě zdraví přes monitor, cítila jsem, že není úplně v pořádku. „Vy pláčete?“ otázala jsem se jí hned poté, co jsme se pozdravily. „Ano,“ odvětila. „Nevím, jestli ve firmě vydržím déle,“ řekla. Když jsme pracovaly v minulých sezeních,
Když zazvonil interní telefon, uvědomila jsem si, že už ho čekám a že jsem napjatá. Mladý muž, majitel střední firmy, který v posledních týdnech procházel velmi těžkým rozhodovacím obdobím, byl na cestě do mé kanceláře. Změna produktu je pro firmu většinou zásadní, byť by byla jen částečná. Když jsem otevřela dveře, okamžitě jsem ucítila, že k rozhodnutí už dospěl. Vešel unaveně, ale klidně. Posadil se, zadíval se na mě a řekl: „Rozhodl jsem se." Usmála