Pravděpodobně každý z nás touží v životě spíše získávat než ztrácet. Na jedné straně toužíme po bezpečí, pocitech jistoty a na straně druhé zase po zisku, přínosu nebo rozkvětu možného potenciálu nás či čehokoliv.
Pokud jsme někdy neodolali a vsadili si na cokoliv, vyplnili do sázkového tiketu naše oblíbená čísla či strčili drobné do herního automatu, šli jsme do rizika. Pokud nás ovládla touha sjet kopec lesem, ať už na kole či na lyžích, šli jsme do rizika. Pokud jsme se rozhodli nezakoupit si jízdenku, a přesto naskočit do tramvaje, šli jsme opět do rizika. Když se při popíjení alkoholu dobře bavíme na párty a pak si sedneme za volant, jdeme do obrovského rizika, pravděpodobně i hrozby pro sebe a ostatní. Některá rizika se nám mohou zdát přijatelnější, některá naopak ze zásady nepřijatelná.
Čím se to ale děje, že někdy, i když jsme dokonce schopni vidět přínosy a možná jsme si už i schopni představit ty pocity štěstí a radosti ze zisku, které prožíváme, tak přesto všechno nejsme schopni vykročit z našeho bezpečí. Ten krok do neznáma udělat a zariskovat.
V dnešním článku jsem se rozhodla zaměřit svou pozornost na téma riskování ještě trochu jiným směrem, a to na riskování v komunikaci. Kdy může takový risk v komunikaci vůbec nastat? Většinou je to v rozhovorech, kdy nám o něco důležitého jde. Kdy ten druhý má na věc odlišný názor než my a současně můžeme očekávat, že náš rozhovor budou doprovázet emoce.
Představme si situaci. Je to už skoro rok, co jsme svému velmi dobrému příteli půjčili peníze. Bohužel, náš přítel se k vrácení peněz moc nemá. Sedíme a přemýšlíme. Hlavou nám běží mnoho myšlenek a cítíme shluk různých pocitů. Na jedné straně bychom chtěli peníze zpět, na druhé straně už tušíme ta RIZIKA. Cítíme strach. „Když mu to připomenu, co když se rozzlobí? Možná hrozí i hádka! Také hrozí, že mohu přijít i o přítele. Tak asi mu o tom vůbec neřeknu.” Jaká bude naše volba? Zariskovat a říct nebo raději do rizika nejít a neříct.
Takových situací zřejmě zažíváme mnoho. Říct? Neříct? „Chtěla bych, aby ses vystěhoval. Už s tebou nechci být. Vadí mi na tobě to a to. Chtěla bych vyšší plat.” A mnoho dalších. Jen při čtení těchto příkladů už může mnoho z nás zažívat nepříjemné pocity. Proč to ale tak je?
Jako největší problém vnímám to, že volíme mezi tím být upřímný, otevřený, přímý a mezi tím být laskavý. Právě tato volba nás nutí se buďto stáhnout, nebo riskovat.
V komunikaci ale existují pravidla, jak se této volbě vyhnout a umožnit nám, abychom byli otevření, přímí, upřímní a zároveň laskaví a milí a tím pádem do rizika vůbec nešli. O jaká pravidla se jedná?
1. Odpovězme si na to, co doopravdy chceme. Pomocníky pro nás budou tyto tři otázky: Co chceme pro sebe? (Čeho chceme opravdu dosáhnout? Jde nám o otevření našeho problému? Vyčíst druhému jeho chování apod.)
– Co chceme pro toho druhého? (Chceme, aby byl během rozhovoru s námi v bezpečí, nebo naopak, aby se cítil špatně, hodnocený, kritizovaný apod.)
– Co chceme pro náš vztah? (Je pro nás náš vztah důležitý? Chceme, aby neutrpěl nebo nám na něm nezáleží?)
2. Vytvořme nehodnotící a nekritizující prostředí v rozhovoru – mluvme pouze za sebe
3. Nebuďme vztahovační a nechytejme druhého za slovo – ptejme se, zkoumejme
4. Vyslechněme si druhého – naslouchejme co nejaktivněji
5. Nezapomeňme sdělit i svůj názor
6. Pozorujme sebe i druhého a zachyťme tak možnost rizika neúspěchu v rozhovoru včas
7. Usilujme o dohodu a nebojme se kompromisů
Pojďme se podívat, jak by mohl například rozhovor z našeho příběhu vypadat.
„Můj příteli, potřebuji s tebou probrat jednu pro mě důležitou věc. Před rokem jsi za mnou přišel, že potřebuješ půjčit peníze. Já ti tenkrát vyhověla. Je mi to velmi nepříjemné, ale potřebuji ti tu půjčku připomenout. To poslední, co bych ale v tuto chvíli chtěla, je, abys ses cítil nepříjemně i ty. Prosím, můžeme to spolu probrat?”
Vypadá to, že s riskováním v komunikaci si můžeme velmi výrazně pomoci osvojením těchto komunikačních pravidel. Právě tato pravidla nám umožní získávat, aniž bychom riskovali. Právě díky těmto pravidlům minimalizujeme riziko hádek, nedorozumění, předčasného ukončení rozhovoru, poškození vztahů a mnoho dalších.
Téma riskování je z mého pohledu velké a otevírá nám mnoho otázek. Jak se naučit zdravě riskovat? Jak utišit náš vnitřní hlas, který nám brání zdravě riskovat? Jak zvýšit sebevědomí a tím pádem si usnadnit první kroky zdravého riskování? Jak pracovat s katastrofickým myšlením, které nám v prvním kroku brání? Mnoho otázek a mnoho témat. K těm zase v jiných článcích.
Nicméně, pokud by Vás zajímalo téma “Jak se naučit zdravě riskovat” či odpovědi na všechny otázky z předešlého odstavce, velmi ráda Vás uvidím na online workshopu dne 2.2. Více informací o workshopu a jak bude probíhat najdete zde.